Relativismus (čili drzost) "proč"
Nedílnou složkou pozitivního nihilismu je relativismus. Všichni jsme socializovaní. Nedokážeme se od společenských představ a standardů odcizit, nemůžeme s nimi ani v pravém slova smyslu bojovat. Uvažujeme zcela v jejich mezích. Od podstaty je mi tato svázanost nepříjemná.
Relativizovat znamená jednoduše říkat proč na věci, které jsou prezentovány jako samozřejmé. Zdá se, že je to jediná možnost, jak uvažovat nonkonformně.
Je-li něco samozřejmé, sama skutečnost, že je možné se zeptat proč a nabídnout aternativu, je šokujícím zážitkem relativizace společenského dogmatu, jinými slovy poryv ideového průvanu.
Například:
A: Právo na soukromé vlastnictví je základním lidským právem.
B: Proč?
A: Protože jinak by byla zásadně ohrožena svoboda! (pozn. ekonomická svoboda)
B: Čí svoboda?
A: No vlastníků.
B: A ti, kteří nic nevlastní?
Všechno je nějak relativní. Hájit je ve veřejné debatě třeba obvykle to stanovisko, které má nejméně hlasů na své straně, respektive to hledisko, které žadné své hlasy nemá, jež není bráno v potaz. To znamená nabourávat konsenzus a křičet: Váš konsenzus je sice krásný, ale v této společnosti jsou lidé, jejichž potřeby v něm nejsou zahrnuty.
P.S. Ti, kteří nic nevlastní se aspoň spokojí s minimální mzdou!
P.P.S. Kupujte Nový prostor!
| předchozí | další |