V kterékoli kávě mohou být kobylky
Káva je černá. Černočerná. Není průhledná ani v nejmenším. Proč se přesto nebojíte, že v kávě, kterou vám přinesl číšník, se skrývá pořádná zelenohnědá kobylka? Třeba je káva hned pod hladinou plná sarančat. Proč ne? Co vás vede? Jak můžete být tak otrlí? Vsadím se, že pijete kávu každý den - bez trnutí v zubech, bez mrazení v zádech...
První, co musíte udělat, je uvědomit si tuhle možnost. Možná jste sem tam už nějakou tu kobylku s kávou vypili. To lehké mrazení. Máte rádi kobylky? Ty luční - zelené?
Z nějakého nevysvětlitelného důvodu - tady je pro mě kořen folozofování. Ve snu. Sen nikdy nemá ke skutečnosti blíž než v kávě. Lidské vědomí je úplně jako káva. Tak neproniknutelné. Vlastně se mi v poslední době už i noční můry zdají přívětivé.
Každý, jemuž se dobře daří nebo má úspěch, musel o něčem snít. (marikotské úsloví)
| předchozí | další |